Autor: Yaakov Lappin

Anotace: Veškeré ekonomické pobídky nabízené Gaze v rámci jednání – navýšení dodávek vody a elektřiny, vybudování přístavu, odpuštění dluhů vzniklých za vlády Hamásu, zmírnění izraelské bezpečnostní blokády – stojí a padají na tom, zda Hamás přijme podmínky, které kategoricky odmítá.

Aktuálně probíhají usilovná jednání s cílem uzavřít dlouhodobé komplexní příměří mezi Hamásem v Pásmu Gazy a Izraelem. Bývalí představitelé izraelského obranného systému vyjadřují pochybnosti o tom, zda je takové příměří vůbec možné. Podle jejich názoru je realističtější dosáhnou částečného příměří.

Dosažení dohody o úplném zastavení palby představuje „velice složitý problém,“ řekl Col. (res.) Dr. Šaul Šaj, bývalý náměstek předsedy Izraelské národní bezpečnostní rady.

V čele tohoto úsilí stojí Egypt, který organizuje rozhovory a v Káhiře hostí delegaci vysokých palestinských představitelů. Na jednáních se podílí i vysoce postavený oblastní koordinátor OSN Nikolaj Mladenov.

Šaj, který dnes pracuje jako výzkumný ředitel v Institutu pro politiku a strategii (IPS) v Interdisciplinárním centru Herzlija (IDC) v Izraeli, poukázal na to, že dlouhodobá dohoda o Gaze je možná pouze za dvou předpokladů. Prvním z nich je usmíření mezi Fatahem a Hamásem a druhým „je období klidu mezi Hamásem a Státem Izrael. Tyto dvě věci spolu souvisejí,“ řekl Šaj.

„Abychom dospěli k dlouhodobému klidu, je třeba významně investovat do ekonomiky a infrastruktury v Gaze,“ pokračuje. To znamená přivést do Gazy palestinskou samosprávu (PS). Protože jde o nutnou podmínku, je to velmi problematické. Když se podíváme do minulosti, od té doby, co si Hamás v roce 2007 v Gaze uzurpoval moc, došlo pod vedením Egypta k nesčetným pokusům o palestinské národní usmíření. Žádný z nich neuspěl,“ dodává Šaj.

Zatímco dnes má Hamás zájem na usmíření se svým palestinským rivalem, hlava PS Mahmúd Abbás ho v žádném případě nesdílí. „Abbás váhá, protože nemá zájem podporovat proces, který by byl výhodný pro Hamás, ale ne pro PS,“ říká Šaj. „Pokud je interní palestinské usmíření podmínkou dohody mezi Izraelem a Hamásem, pak nad ní zůstává viset veliký otazník.“

Na druhou stranu, částečné příměří, které by znamenalo ukončení demonstrací na hranicích Gazy – a konec útoků zápalných draků a balónů z Gazy, které spálily velkou plochu izraelské zemědělské půdy, poničily životní prostředí divoké zvěře a ovlivnily izraelskou výrobu medu před Roš ha-šana – je dosažitelné.

Na oplátku, říká Šaj, by Izrael mohl znovu otevřít hraniční přechod Kerem Šalom, zvýšit množství dodávaného zboží do Gazy a rozšířit rybolovnou oblast palestinských rybářů.

„Čím bude taková dohoda omezenější, tím omezenější bude i možnost zlepšit ekonomickou situaci v Gaze,“ varuje. Proto „je to spíš analgetikum, ne antibiotikum. Situaci v oblasti to nijak významně nezmění.“

Jakákoliv dohoda by také měla zahrnovat návrat těl dvou izraelských vojáků zadržovaných Hamásem, Orona Šaula a Hadara Goldina, zabitých v boji během konfliktu v Gaze roku 2014, a také návrat dvou izraelských státních příslušníků, které Hamás drží v zajetí. „To je nutná podmínka,“ říká Šaj.

Se Šajovým názorem souhlasí i Dr. Col. (res.) Moše Elad, jeden z autorů bezpečnostní koordinace mezi izraelskými obranným silami a PS. Říká, že pokus o komplexní dohodu velmi pravděpodobně skončí neúspěchem.

„Jde o mnoho různých oblastí a jedna je komplikovanější než druhá,“ říká Elad, který v současnosti vyučuje na Western Galilee College. Ve všech předcházejících pokusech o urovnání vzájemných nesrovnalostí Hamás i PS zklamali, a „teď to dopadne stejně,“ dodává.

Co se týče Izraele a Hamásu, Izrael bude v rámci širší dohody požadovat „úplný klid zbraní“. Ale „Hamás nikdy s úplným klidem zbraní nesouhlasil,“ poznamenává Elad. „Nepamatuji se, že by s ním někdy souhlasil.“

„V Gaze jsou menší (ozbrojené) skupiny známé tím, že Hamás neposlouchají. Popravdě, kdyby Hamás chtěl, může je zastavit. Ale problém je, že Hamás je zastavit nechce. Chce je využívat proti Izraeli. Izrael bude trvat na úplném klidu zbraní. Bude trvat na tom, že nedojde k jediném výstřelu. Hamás s tím nebude souhlasit,“ říká Elad.

Veškeré ekonomické pobídky nabízené Gaze v rámci jednání – navýšení dodávek vody a elektřiny, vybudování přístavu, odpuštění dluhů vzniklých za vlády Hamásu, zmírnění izraelské bezpečnostní blokády – stojí a padají na dohodě mezi PS a Hamásem. Elad ale nevidí ze strany PS „žádný záměr“ s něčím takovým souhlasit, protože Abbás by se pak stal „hlavním poraženým“. „Co by z úspěšné dohody měl?“ ptá se.

Pokud bude Hamás muset, přinejlepším může souhlasit se zmražením aktivit svého vojenského křídla a jeho členy poslat na dovolenou. „Nikdy ale vojenské křídlo nerozpustí“, jak požaduje PS. Něco takového by pro Hamás znamenalo „ukončení odporu“, což je pro radikální islamistické organizace něco nemyslitelného.

Podle Elada během nejbližší doby dojde k vzájemnému obviňování z toho, „proč se to nepovedlo“.